Svět očima vojáka, lékaře a hlavy rodiny

28.09.2018

Vaše motto je: "Smyslem mé kandidatury není užít si senátní "trafiky", ale nastolit v něm nová a velmi podstatná témata." Obecně vzato - to by mohl říci každý. Jenže jedno pořekadlo praví, že totéž není vždycky totéž. Jak to v tomto případě tedy je? Odpověď budeme hledat u muže jménem Marek Obrtel. Má zkušenosti z velitelských a řídících pozic ve vojenských i civilních institucích, které vybudoval nejen v České republice, ale i během zahraničních vojenských misí. A to už je jiná káva. Kdo tohle může v Senátu České republiky dnes nabídnout?

Svoukandidaturu opírá o tři hlavní body: obnovení obranyschopnosti naší země, revitalizaci zdravotnictví na efektivní a fungující systém a zachování tradiční rodiny.

° Jste bývalý voják, jste lékař a také hlava poměrně velké rodiny. Upřímně, vidíte nemoci světa skrze své životní zkušenost?

M. Obrtel: Samozřejmě. To snad ani jinak nejde. Viděl jsem toho a zažil příliš mnoho, abych si na pozadí všech těch událostí neuměl představit své blízké, přátele, známé, spoluobčany. To fakt bez toho neumím.

° A když se z osobního pohledu podíváte na svět v širších souvislostech?

M. Obrtel: V minulosti byl svět rozdělován, řekněme na levo-pravý. "Frontová linie" však dnes vede jinudy. Proti národům a národním státům stojí zájmy korporátního a nadnárodního kapitálu a ten velmi nevybíravými a nedemokratickými způsoby národní státy ničí. To zcela novým způsobem výrazně omezuje naše svobody. To nedokážu nevidět a přehlížet.

° Proto tedy do politiky? Proto tedy do Senátu? Musíte přece vědět, co si o politice, potažmo o Senátu, myslí veřejnost.

M. Obrtel: Jsem si toho vědom. Jenže jak známo, zlu stačí, když slušní lidé nedělají nic. Proto chci v Senátu hájit národní zájmy naší vlasti, její suverenitu, nezávislost a bezpečnost. To vše je pro každého z nás to nejdůležitější.

° Dobrá. Zatím ovšem vaše slova znějí tak trošku jako klišé...

M. Obrtel: Protože jste mne nenechal domluvit. Obnovení obranyschopnosti naší země pro nás znamená prosadit posílení občanské informovanosti a připravenosti na nejrůznější krizové situace. Chci, aby byla obnovena a upevněna sounáležitost občanů k naší zemi, i k sobě navzájem. Je nutno iniciovat změnu charakteru ozbrojených sil, tedy Armády ČR, na domobranecký model švýcarského typu, přizpůsobený na české podmínky, který budeme umět ufinancovat. S tím souvisí mimo jiné (také s ohledem na všeobecnou brannou povinnost), znovuzavedení vojenského výcviku, který je nutným předpokladem pro obranyschopnost naší země.

° Teď by vám někteří namítli - jsme přece v NATO a to je zárukou kolektivní bezpečnosti členských zemí. Jsme malá země, nemůžeme být sami!

M. Obrtel: Český národ nebyl historicky významný svou velikostí, ale naopak vynikal svými schopnostmi. To za prvé. Navíc mám s NATO své osobní zkušenosti. Jako někdejší vysoce postavený důstojník zdravotnické služby AČR jsem otevřeným dopisem požádal ministra obrany o odejmutí aliančních válečných vyznamenání, jako výraz studu za to, že jsem sloužil zločinecké organizaci, jakou je NATO v čele s USA, a jejím zrůdným zájmům po celém světě. Tím jsem také demonstroval svůj nesouhlas s postupem vlády ČR a ostatních kompetentních orgánů v otázkách přístupu k dezinformačním kampaním a záměrnému informačnímu embargu na klíčové události ve vztahu k tehdejší geopolitické a vojenské situaci ve světě. Trnem v oku mi byla rovněž naprostá nečinnost odpovědných subjektů v otázkách zabránění vzniku globálního konfliktu mezi USA a Ruskem na území Evropy. Právě tady by se naplno projevil známý fakt, že stát, který se neumí o svou bezpečnost postarat sám, není prostě suverénním a svébytným státem a doplatí na to. To je má odpověď na onu současnou kolektivní "bezpečnost". Věřte, že vím, co říkám.

° Byl jste voják - lékař. Někde jsem četl vaše slova, že už na základní škole jste si určil, čemu se v životě chcete věnovat, že vaše profese by měla mít povahu služby.

M. Obrtel: Ano, již v sedmé třídě jsem si vybral lékařské povolání a na gymnáziu jsem pak usoudil, že spojit profesi lékaře se službou vojáka z povolání, stát se tedy vojenským lékařem, by bylo naprosto ideální kombinací služby vlasti. Nakonec i dnes, poté, co jsem se se službou vojáka z povolání musel rozloučit, mne naplňuje vědomí, že jako lékař mohu sloužit potřebným lidem denně. Za svého působení ve vysokých armádních funkcích v rámci vojenského zdravotnictví, jakož i během výkonu funkce ředitele Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje, ale i v běžném životě zdravotníka - lékaře se však setkávám s prohlubujícími se problémy současného zdravotnického systému. Nedostatek personálu, špatný vzdělávací systém, komercionalizace, neuvěřitelná administrativní zátěž či naprosto nefungující první linie zdravotnictví... Ty zdravotnictví nejen ničí a paralyzují, ale také morálně a finančně vysávají. Hluboce si vážím odvahy, trpělivosti, obětavosti a nasazení těch českých lékařů, zdravotních sester a ostatních zdravotníků, které tento systém ještě nezlomil a jsou v něm stále schopni efektivně nejen pracovat, ale i dát svým pacientům kousek sebe sama. Současně se však ptám, jak ještě dlouho?

° A co je podle vás nutno udělat?

M. Obrtel: To podstatné - odstranit prvky "velkého byznysu", důsledky nesmyslných evropských směrnic "o administrativě", obnovit první linii péče o pacienty a vrátit zdravotnictví jediný správný středobod zájmu - člověka a jeho nízkou nemocnost. Ctít především léčbu příčin, nikoliv pouze důsledků nejrůznějších onemocnění.

° Znám případ malého chlapce, který nastoupil do nemocnice na "mandle" a v den, kdy měl jít domů, upadl do kómatu. Už je v něm více než rok a nic se neděje. Rodině se nikdo ani neomluvil. Nemluvě o dalším. Jakoby život a zdraví už nemělo žádnou cenu. Jste zastáncem tradiční rodiny. Já dodávám, že v rodině všechno začíná. Vztah k lidem, ke společnosti, vztah k zemi, kde jsem se narodil, koneckonců i ono nejdůležitější - ke zdraví člověka. Tudy se táhne tato linka životem člověka...

M. Obrtel: Ano, jakkoliv každá zdravotnická kauza vyžaduje přísně individuální posouzení a vyšetření v souvislostech, souhlasím s Vámi, že se ze zdravotnictví vytratil nádech té tolik potřebné "noblesy" a důvěry v lékařské povolání, nejvyšší na pomyslném žebříčku, jakou kdysi mělo. Co se týká rodiny, ano, jsem zastáncem jejího tradičního modelu, který je pevně zakořeněn v naší historii. Tradiční rodina tvoří základ zdravé společnosti a je podmínkou pro správný vývoj a dobrou výchovu dětí. Uznávám jedinečnost ženské a mužské role v rodině a věřím v rovnováhu těchto dvou pohlaví, která se harmonicky doplňují právě svou odlišností. Aby se mohl stát dlouhodobě a hlavně udržitelně rozvíjet, musí fungovat především rodina. Není mi lhostejná nízká porodnost a nedostatečné a nepromyšlené sociální zabezpečení mladých pracujících rodin s více dětmi. Plně podporuji matky (i otce) na rodičovské dovolené jako základ pro dobrý psychologický vývoj dětí a chci, aby stát výrazně zlepšil podmínky podpory takto fungujících tradičních rodin.

° Myslím, že voliči v senátním volebním obvodě č. 62 - Prostějov mají usnadněnou volbu. Děkuji vám za rozhovor.

Ptal se Petr Majcharčík